Kofein

kofeinVětšina lidí si při vyslovení slova „kofein“ vybaví kávu. Je to zcela správné, protože káva kofein obsahuje, nicméně kofein je obsažen i v kakaových bobech, listů čaje, guaraně i v jiných nápojích, na příklad Coca Cola, Kofola a dalších. A co kofein vlastně je a jaké jsou jeho účinky na naše tělo?

Kofein je alkaloid, který příznivě stimuluje centrální nervovou soustavu a srdeční činnost. Byl objeven německým chemikem Ferdinandem Rungem v roce 1819 a je to pravděpodobně nejrozšířenější stimulant na světě, který se užíváním ve větším množství stává drogou. Kofein je hořká, bílá krystalická látka, který je zároveň psychoaktivní stimulační drogou.

Kofein povzbuzuje srdeční činnost, proto má povzbuzující účinky. Je také zodpovědný za zvyšování krevního tlaku. Kofein je v pražené arabice obsazen cca 0,7 - 1,4 %, v robustě 2,2 - 2,4 %. Kofein je hořký a přispívá k celkové chuti kávy. Vstřebávání kofeinu je poměrně rychlé a maximum koncentrace v krvi dosahuje již během 1 - 2 hodin po požití. Působí především na centrální nervovou soustavu, a to dráždivě - zlepšuje vnímání, zrychluje tok myšlenek apod., dále pak mírně prohlubuje a urychluje dýchání, krátkodobě zvyšuje srdeční činnost a nevýrazně i krevní tlak. Po opakovaném podání kofeinu v kávě dochází k jevu, zvanému tolerance, kdy krevní tlak již zůstává u zdravých jedinců prakticky neovlivněn. Další z účinků kofeinu je močopudnost, která vede k dehydrataci organismu. Z tohoto důvodu je vhodné vypít ke kávě skleničku čisté vody. Kofein také podporuje vylučování žaludečních i žlučových šťáv, zmenšuje svalovou únavu a vzbuzuje schopnost vyššího výkonu. 

Léčivá dávka kofeinu je udávána hodnotou cca 100 mg, zatímco toxická hladina se pohybuje od 500 mg výše. Tyto údaje jsou však velmi individuální. Potíže z případného zvýšeného požití kofeinu mohou nastat asi při vypití pěti šálků silné kávy během krátké doby. Často dochází k celkové nervosvalové předrážděnosti, neklidu a třesu, poruchám trávení, zrychlení či nepravidelnostem srdeční činnosti až nespavosti. Dlouhodobé požívání většího množství silné kávy (více než 6 šálků denně) může dle některých medicínských studií zvyšovat riziko výskytu ischemické choroby srdce a infarktu. Pokud je káva střídmě požívána, je však její vliv příznivý.

Pokud jste slyšeli, nebo máte dokonce vlastní zkušenost s tvrzením, že po kávě neusnete, musím to potvrdit. I přesto, že je to velmi individuální, fyziologické vysvětlení je jasné. Jde totiž o velmi složitý děj, kdy základním principem je schopnost kofeinu navázat se na adenosin, tedy látku, kterou si mozek vytváří v okamžiku únavy nebo před spaním. Chemická struktura kofeinu je velmi podobná té adenosinové. Proto se kofein dokáže navázat na jeho místo a zablokovat tak receptory a následně i oddálit nástup spánku. Normálně se zde totiž napojuje adenosin, který způsobuje výrazné zpomalení nervové aktivity, potažmo spánek. Naopak u cév mozku způsobuje kofein jejich stahování. Co je pak následkem? Zvýšená mozková činnost aktivuje další žlázy - nadledvinky, které začnou produkovat hormon adrenalin. Ten uvádí organismus do pohotovostního stavu: prohloubí dýchání, zrychlí srdeční činnost a stáhne cévy na povrchu těla. Tím dokáže zajistit zvýšené krevní zásobování svalů a následně i vzestup krevního tlaku. Díky němu dochází rovněž ke zrychlenému odbourávání zásobních cukrů ve svalu, tedy zásobování svalu palivem - glukózou. Tzn., že kofein zvyšuje efektivnost tvorby glukózy ze zásobních látek a výrazně tím prodlužuje působení adrenalinu, a tedy i aktivity organismu.

Autor: Kateřina Novotná


 WEIDER CAFFEINE 110CPS.SURVIVAL CAFFEINE FAIR POWER®Amix_caffeine