Probiotika

Tak jako by měla vyvážená a pestrá strava obsahovat všechny makro (cukry, tuky, bílkoviny) a mikronutrienty (vitamíny a minerály), měla by také určitě obsahovat vlákninu a s tou spojené probiotika, prebiotika i symbiotika. Nyní si je představme.

Probiotika jsou v podstatě živé organismy – bakterie nebo mikroby, které se přidávají do potravy. Jejich hlavní úkol je příznivě ovlivnit naše zdraví, a protože jejich hlavní místo působení je ve střevech, pomáhají nám tím, že zlepšují rovnováhu v naší střevní mikroflóře. Střevní prostředí je jedinečné tím, že v něm přežívá velké množství bakterií, z nichž mnohé ke svému životu nepotřebují vzduch. Tyto bakterie vytvářejí tzv. střevní mikroflóru. Na základě jejich účinku na lidský organismus můžeme střevní bakterie rozdělit do dvou skupin. Některé mají pro organismus pozitivní význam a nazýváme je “užitečné”, jiné jsou pak pro nás nepříznivé až škodlivé. Tyto „škodlivé“ bakterie produkují toxické látky, které mohou zapříčinit zdlouhavá onemocnění a organismus chronicky poškozovat. A právě mezi ty užitečné bakterie patří probiotika. Tyto „hodné“ bakterie se usídlují na stěnách tlustého střeva, kde produkují kyselinu mléčnou a různé jiné nám potřebné organické kyseliny. Jejich zásluhou, respektive tedy jimi vylučovanými kyselinami, pak hynou jiné bakterie, ty špatné, patogenní a hnilobné. Kromě toho, že produkují kyseliny, které hubí hnilobné a patogenní bakterie se špatnými střevními bakteriemi také soupeří o nutriční živiny, jako jsou výživové látky, vitamíny a růstové faktory.

Probiotika rovněž zlepšují prokrvení a pohyb střev (peristaltiku). Pozitivně ovlivňují imunitu a produkci vitamínu K a B12. Probiotika také snižují riziko infekce trávicího traktu a účinně přispívají při procesu trávení tím, že činí některé složky potravin lépe stravitelnými. Lidské tělo pak díky nim lépe využije vitamíny, vápník anebo laktózu. Jsou to ochránci našeho zdraví.

Vzhledem k tomu, že převážná část fungování našeho imunitního systému (až 70% !!) vychází právě ze střev, podílejí se probiotika právě také na naší imunitě. Je to logické, v podstatě teoreticky vzato, co je v trávicím traktu, tedy i ve střevech, to ještě není „uvnitř“ našeho organismu. Aby se to do organismu dostalo, musí to teprve projít střevem do krve a dále do zbytku těla, přesněji na konkrétní určité místo. Mít v pořádku střeva tedy není jen výhoda pro dobré trávení, ale také pro naši obranyschopnost.

Nejznámějšími probiotiky jsou:

  • Mléčné bakterie rodu lactobacillus → jak už název napovídá, jedná se o kultury obsažené v mléčných výrobcích
  • bifidobakterie

A co tedy jíst, abychom se vyhnuli nafouklému břichu, zácpě nebo průjmu? Potraviny obsahující velké množství probiotik jsou zakysané mléčné výrobky, tvrdé sýry, kysané zelí, ovoce, zelenina, luštěniny a obiloviny. Nejvíce jich je ale právě v zakysaných mléčných výrobcích a kysaném zelí.

Důležité je ale ještě zmínit, že růst prospěšných bakterií znemožňují, nebo alespoň zhoršují bakterie hnilobné, které jsou v mase, uzeninách a vejcích. Tím samozřejmě nechci říct, že máte maso, uzeniny a vejce vyřadit z jídelníčku. Jen si dávat pozor, abyste na příklad kefírové mléko nezajedli masem. Dalšími vlivy, které se podílejí na zhoršení životních podmínek pro probiotické organismy, jsou nadměrný příjem sladkostí (ten ale škodí téměř všemu, ne jen probiotikům) a bílkovin, nedostatek vit. B, alkohol a stres.

Dalším způsobem, jak do sebe dostat probiotika jsou výživové doplňky. V současnosti je už k dispozici řada možností, jak organismu dodat užitečné probiotické bakterie prostřednictvím kvalitních koncentrovaných výživových doplňků. Důležité ale je, aby se životaschopné bakterie nacházely v takové kapsli, která je odolná vůči kyselému prostředí žaludku, čímž je zajištěno jejich přežití během průchodu žaludkem. Tak se dostanou v nepoškozeném stavu do tenkého a tlustého střeva, kde plní svoji funkci nejlépe.

Autor: Kateřina Novotná