Raw strava

raw_strava_all4fit_1Zjednodušeně řečeno je RAW food "syrová - živá" strava, tedy taková, která neprošla tepelnou úpravou. Jako hranice pro tepelnou úprava je v raw stravování stanoveno 45°C, což je mez, kde je vědecky dokázáno, že jakákoli tepelná úprava potravin nad 45°C (vaření, grilování, smažení apod.) ničí jejich nutriční hodnoty a enzymatickou aktivitu a mění jejich molekulární strukturu. Zastánci raw food hovoří o tom, že tepelně zpracované potraviny jsou tedy méně hodnotné a pro naše zdraví škodlivé. Snaha je tedy konzumovat potraviny v co nejpůvodnější podobě. Vyhnete se tím zatěžování těla chemickými přídavnými látkami, „éčky“, barvivy, konzervanty, umělými sladidly, bílým cukrem apod.

Existuje rozdíl mezi syrovou a živou stravou a pro lepší porozumění principu raw stravování je nutné ho vysvětlit. Živá strava je taková, která si zachovává život skrze aktivní enzymy = enzymaticky živá.

Čím v živé stravě koluje více živých enzymů, tím lépe. Existují i potraviny syrové, ale ne všechny jsou zároveň živé (enzymaticky živé). Například ořechy, semínka, obilná zrna, čočka, apod. i přesto, že nejsou nijak tepelně upravené, jsou sice syrové, ale ne „živé“. Oživit je můžete tím, že je namočíte do studené vody, čímž se deaktivují enzymové inhibitory (tlumiče) a naopak se nastartuje proces klíčení, během kterého se enzymy probudí a i tyto potraviny jsou v danou chvíli nejen „syrové“, ale i opět „živé“, a tudíž velmi výživné a hodnotné.

Stoupenci raw food se nejvíce opírají o argumenty, že „živá“ strava je tedy plná aktivních enzymů, minerálů, vitamínů a kvalitních živin. Říkají, že tepelné zpracování ničí některé vitamíny a minerály obsažené v potravě, protože většina vitamínů a některé minerály nevydrží vystavení určité teplotě vůbec. I přesto, že některé zůstanou, jsou již v modifikované podobě. Například minerály mění svoji podobu z organicky vázaných na anorganické. Jako takové jsou však lidským tělem buď nevyužitelné, nebo rovnou škodlivé.

Dále také tvrdí, že tepelná úprava, jak již bylo řečeno, mění molekulární strukturu potravin, což v praxi znamená, že dojde ke změně ze zásadotvorných potravin na potraviny kyselinotvorné, a to bez výjimky. Existuje totiž také teorie stravování, která udává, které potraviny jsou tzv. zásadotvorné a které kyselinotvorné a zároveň tvrdí, že člověk by měl přijímat zásadotvorné v minimálně 80% převaze oproti 20% kyselinotvorných potravin.

Další „trumf“, který hovoří pro raw stravu je vědecký výzkum, který dokazuje, že po požití vařené stravy nastane v organismu nepřirozený stav – tzv. leukocytóza. Leukocytóza je pojem označující zvýšený výskyt bílých krvinek v krvi. Bílé krvinky zajišťují funkci imunitního systému a objevují se v krvi vždy po vpádu neznámých či cizích látek do těla. Jinak řečeno jakákoliv vařená strava je imunitním systémem těla vnímána jako cizí a nebezpečná látka. Imunitní systém těla je tak s každým vařeným pokrmem vysilován a namáhán, což vede k postupnému snižování imunity, následkem čehož se stáváme více náchylnými k různým nemocím a alergiím. Naproti tomu syrová strava leukocytózu nevyvolává vůbec.

Čtvrtým, avšak neméně důležitým argumentem hovořící pro raw principy stravování je enzymatická aktivita živých potravin. Hlavní funkcí enzymů v těle je účastnit se veškerých pochodů probíhajících v buňce a zabezpečovat trávení živin přijatých v potravě. Rostliny mají tu výhodu, že v sobě obsahují přesně takové složení a množství enzymů, jaké je zapotřebí k jejich rozložení. Teplota 40-45°C představuje hranici, za kterou je převážná většina enzymů zničena. Schopnost lidského organismu vyrábět si vlastní enzymy je limitována, pokud tedy přijímáme pouze biologicky “mrtvou”, chemicky a tepelně upravovanou stravu, vyčerpává se naše tělo nutnou produkcí enzymů, které by za normálních okolností přijalo spolu s “živou” neupravovanou rostlinnou stravou. Po strávení tepelně zpracovaného jídla musí tělo všechny enzymy vyprodukovat samo, čímž je velmi zatěžováno.

raw_strava_all4fit_2

A co znamená striktní RAW food v praxi? Především společenské omezení, protože, co si budeme povídat, jste odkázání na svou vlastní kuchyni. Pokud jste ale pevně rozhodnuti a nechcete konzumovat žádné tepelně upravené potraviny, které nepodléhají pravidlům raw stravování, pak vám v jídelníčku zbydou především plody ovocných stromů a keřů, zelenina, divoké byliny, oříšky a semínka – tedy syrová rostlinná strava. Potraviny se jí tzv. syrové či čerstvé, anebo ohřáté či usušené do 42-45 °C, případné naklíčené, čerstvě pomleté, mixované, odšťavněné, nastrouhané, nakrájené apod. Na oplátku vzdání se „teplých jídel“ zastánci raw stravování slibují zcela přirozeným a nenásilným způsobem upravení tělesné váhy, vyčištění pleti, zhoustnutí vlasů, spoustu energie a menší potřebu spánku (tělo již nemusí vydávat tolik energie na trávení vařené stravy), organismus projde celkovým omlazením.

Snad nejsilnější tvrzení z úst zastánců raw stravování je, že při konzumaci živé stravy jste a zůstanete zdraví. Tento typ stravování vás ovlivňuje i po psychické stránce – jste prý více v pohodě, reagujete klidněji na stresové situace, zkrátka cítíte se výborně a celkově záříte zdravím.

Vzhledem k tomu, že lidé stravující se „raw“ jsou vitariáni, pak naopak pohled z druhého břehu problému stanovuje jako hlavní nevýhodu tohoto stravování nedostatek některých živin. Jedná se především o vitamín B12, který je obsažen pouze v živočišné stravě a jako nedostatkové by se také mohlo označit železo. Více jsem o problémech alternativních způsobů stravování psala zde.

Co říci závěrem? Snad jen že každá mince má 2 strany. I přesto, že tento článek může vypadat jako vychvalování raw principů stravování, určitě můžeme říci, že to není stravování vhodné pro každého. Je to velmi omezovací stravovací způsob, který ne každému vyhovuje. Na druhou stranu lidí, kteří se stravují „raw“ celosvětově přibývá.

Moje osobní doporučení? Zkuste do svého jídelníčku přidat více „živých“ potravin, ale ponechte si v repertoáru i to tepelně upravené. Výsledky pak pocítíte sami.

Autor: Kateřina Novotná